Od řady lidí už jsem slyšel, že naše koncerty jsou považovány za příležitost, na chvíli vybočit ze starostí a shonu všedních dnů – zkrátka mít důvod se trochu překonat a udělat si „malý svátek“. Společensky slavnostněji se obléct, bez tramvaje, autobusu či auta se procházkou vydat k nové radnici a „v příslušně kulturní atmosféře“ si v klidu sednout a zaposlouchat se do hudebních pokladů často i stovky let starého světového kulturního dědictví a umění jeho současných interpretů – a taky se pozdravit se stejně naladěnými přáteli a známými a podělit se o svoje dojmy … Přiznám se, že takové ohlasy jsou tou nejlepší odměnou a motivací pro práci na jejich přípravě.
Myslím, že poslední koncert odpovídal uvedeným kriteriím mírou vrchovatou. Výborní muzikanti i zajímavě vybraná hudba a to nejen obsahem, ale i historickými souvislostmi. Určitě málokdo ví, že jeden z významných českých cz , a světových dk , cl , uk , de , usa , usa , open-directory , classic , Klassika skladatelů, současník Mozartův František Vincenc Kramář – Krommer z Kamenice u Třebíče, získal své hudební vzdělání u strýce v nedalekých Tuřanech. A tak jsme si jako ve Vídeňském salónu před 200 lety užívali Mozartovo Divertimento, vychutnávali klarinety, flétny a typický fagot i brilantně bouřlivý klavír z Tatranské přírody podle Jána Zimmera.