Známe se 30 let, z doby legendárního oddílu TAPO Rosti Matouška, vydáváme spolu MIM, ale dodnes nevím,
co Tě k fotografování přivedlo ?
No, já jsem s tím vlastně začínal dvakrát. Předpoklady jsem určitě zdědil, protože táta fotil na kinofilm,
takže s aparátem, fotokomorou a zvětšovákem jsem se doma setkával odmalička. Asi proto jsem tenkrát začal fotit
a vést fotokroniku TAPO. V době dospívání a nástupu do práce byly jiné starosti a na fotografování nebyl čas.
Když jsem pak před 6 lety na „country bálu“ vyhrál v tombole klasický kompakt, tak mě fotografování zaujalo
znovu a to natolik, že jsem si později pořídil fotoaparát digitální.
Jak vznikl nápad systematicky fotografovat Modřice ?
Docela náhodou – zkusil jsem pár záběrů a zjistil, že by to mohlo být zajímavé. A tak jsem se do toho jako správný
lokální patriot pustil systematicky a byla z toho před dvěma lety výstava
„Modřice od svítání do setmění“
(album).
Na loňské výstavě
„Modřice od podzimu do léta“
(album)
jsem od paní, která zde již dlouhá léta žije, slyšel povzdech:
„To je tak krásné, že by tady chtěl člověk bydlet“ – jak to děláš, že vidíš věci, které my ostatní většinou
neregistrujeme ?
Zajímavosti člověk objevuje a ke správnému koukání se dostává postupně. Taky si na to musí najít čas a mít hodně
trpělivosti a důslednosti. Je totiž potřeba vyzkoušet různé denní doby a někdy i hodně rychle reagovat,
dokud existuje třeba zajímavé osvětlení nebo postavení mraků.
Co předcházelo a jaká bude letošní výstava „Modřice včera a dnes“ ?
Prvotní impuls vznikl před dvěma roky na výstavě v modřickém muzeu, kde bylo pár historických fotek.
Napadlo mě, že by bylo zajímavé zjistit, odkud ty pohledy jsou a jak to tam teď vypadá. Díky laskavosti
Ing. Filipa, vydavatele publikací “Brno – staré pohlednice“, kde je ve XIII. díle i naše město, jsem jako
základ mohl z jeho sbírky ofotit řadu unikátních záběrů. Velkým iniciátorem a pomocníkem při fotografování
je můj táta, takže jsme společně získali podklady ještě z modřického muzea a od 12 rodin. Z nich bylo nakonec
pořízeno přes 140 srovnávacích fotografií v 60 tématech, které ukazují Modřice v rozmezí více než 100 let.
Jak se dílo podařilo – to už musí posoudit diváci, které tímto na výstavu srdečně zvu ...
Dík za rozhovor a nashledanou na výstavě! Na závěr pak ještě dobrá zpráva pro ty, kteří se tam snad nedostanou. Předpokládáme, že do konce roku postupně zveřejníme fotografie z výstavy též v Modřickém internetovém magazínu, takže je bude možné prohlížet třeba i v městské knihovně.