Program koncertu

O autorech skladeb

Giulio Caccini (1550-1618): Italský zpěvák a skladatel, člen florentské cameraty. Přispěl k rozvoji dramatického recitativu a árie, které se staly základními prvky barokní opery.
Antonín Dvořák (1841-1904): Jeden z největších českých skladatelů. Po absolvování varhanické školy byl violistou, varhaníkem, ředitelem konzervatoře v New Yorku a profesorem a ředitelem konzervatoře v Praze. Kromě instrumentální hudby se věnoval i vokální tvorbě. Moravské dvojzpěvy, vydané v roce 1878 v Berlíně, znamenaly počátek jeho světové slávy a mezi nejčastěji provozovaná díla patří Písně biblické.
Edward Elgar (1857-1934): Anglický hudební skladatel. Ve své zemi dosáhl nejvyšších oficiálních poct, ale za hranicemi jeho korektní a neosobní pozdní romantizmus nedovedl trvale zaujmout.
Francesco Gasparini (1661-1727): Italský hudební skladatel, působící v Benátkách a v Římě. Významným jeho dílem byla mj. učebnice "vedení generálního basu".
Georg Friedrich Händel (1685-1759): Německý skladatel a varhaník, spolu s J. S. Bachem vrcholný představitel hudebního baroku. Působil v Hamburku, v Hannoveru a v Londýně.
Frederyk Chopin (1820-1881): Největší polský skldatel a virtuos, který žil od roku 1830 v emigraci v Paříži. Psal téměř výhradně pro klavír (2 koncerty, mazurky, polonézy, preludia, nokturna, valčíky, etudy, balady, scherza, sonáty atd) a výrazně obohatil techniku klavírní hry. Novátorská je rovněž melodická složka jeho skladeb, zvláště jako lyrická a dramatická subjektivní výpověď o autorově cítění.
Leoš Janáček (1854-1928): Patří mimo jiné mezi nejvýznamnější osobnosti v oblasti české písňové tvorby a to jako sběratel, skladatel a upravovatel lidových písní z Moravy a Slezska.
Bohuslav Martinů (1890-1959): Český skladatel, narozený v Poličce a žijící od roku 1923 převážně ve Francii a ve Švýcarsku. Jeden z významných představitelů hudby 20. století. Autor mnoha oper, baletů, symfonií a koncertů, který se dopracoval ke zcela osobitému slohu. Po celý život se též intenzivně věnoval tvorbě komorní, klavírní a vokální.
Vítězslav Novák (1870-1949): Významný moderní český skladatel a hudební pedagog, který vychoval za svého dlouhého života několik generací našich i cizích, zejména jihoslovanských skladatelů.
Giovanni Paisello (1740-1816): Italský skladatel, autor zvláště komických oper - jeden z představitelů neapolské školy. Působil mj. jako dvorní skladatel Kateřiny Veliké v Petrohradě a v Paříži pro Napoleona Bonaparta.
Giovanni Battista Pergolesi (1710-1736): Italský operní skladatel neapolské školy. Přes svůj krátký věk složil 15 oper, 12 kantát a mnoho skladeb chrámové hudby.
Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov (1844-1908): Ruský hudebnjí skladatel, pedagog - profesor konzervatoře v Petrohradě, hudební teoretik a dirigent. Novátor v harmonii, mistr instrumentace a osobitý lyrik.
Beřich Smetana (1824-1884): Spolu s Antonínem Dvořákem zakladatel české moderní národní hudby, vynikající klavírista a dirigent. Na gymnáziu v Havlíčkově (tehdejším Německém) Brodě se sblížil s Karlem Havlíčkem Borovským, který inspiroval jeho český národní program v hudbě. V letech 1856 až 1861 působil jako klavírní virtuos, dirigent a pedagog ve Švédském Göteborgu. Významné místo v jeho tvorbě mají četné klavírní skladby - zvláště polky, České tance a další.
Richard Strauss (1864-1949): Německý hudební skladatel a dirigent pozdní romantické éry.
O účinkujících

Miroslava Jašková: začala studovat zpěv v roce 1998 na ZUŠ v Tišnově. Získala několik ocenění v soutěžích, např. 2. místo v soutěži Brněnské kolo a 1. místo v okresním kole soutěže ZUŠ. Nyní studuje zpěv ve 4. ročníku Konzervatoře v Brně u prof. MgA. Blanky Morávkové. V březnu 2006 vystoupila v roli Apollonie v opeře J. Haydna La Canterina.
Jana Jelínková: se zpěvu věnuje od 6 let, kdy začala zpívat v olomouckém dětském sboru Campanella, s nímž během 10 let absolvovala mnoho zájezdů po Evropě, Africe a Jižní Americe. Sólový zpěv studovala 2 roky na ZUŠ Žerotín v Olomouci a v soutěži ZUŠ získala l. místo v okresním kole. Nyní studuje zpěv ve 3. ročníku brněnské Konzervatoře u prof. MgA. Blanky Morávkové. Zúčastnila se soutěží B. Martinů v Praze a V. Nováka v Olomouci.
Tereza Kovářová: studovala v letech 1993 – 2003 hru na klavír u Mgr. Olgy Zajacové na ZUŠ Králíky. Od roku 2003 studuje na brněnské Konzervatoři u prof Evy Horákové. V roce 2004 získala 3. cenu na Soutěži konzervatoří v Pardubicích, o rok později 1. cenu a cenu za interpretaci skladby J. S. Bacha v Klavírní soutěži Konzervatoře v Brně k 320. výročí narození J. S. Bacha. Nyní se připravuje na 6. Mezinárodní klavírní soutěž F. Chopina.
Robert Kružík: po studiích na ZUŠ v Brně Smetanova 8 - klavír (prof. Malinová), violoncello (prof. Havlík) a skladba (prof. Mazourová) nyní studuje 1. ročník konzervatoře (prof. Zicha). Získal řadu ocenění z violoncellových soutěží, mj. 1. místo na celostátní kompoziční soutěži Ostrava 2004 a na mezinárodní soutěži Dresden 2005 zvláštní cenu za nejlepší provedení skladby soudobého německého autora a 3. cenu, když 2. nebyla udělena. Na modřických koncertech jsme již měli možnost v lednu loňského roku vyslechnout v jeho podání perfektní Uherskou rapsodii D. Poppera a především přímo herecký výkon ve vlastní skladbě "Mlsný medvěd a invaze včel".
Jana Snopková: od 7 let navštěvovala ZUŠ v Břeclavi, v roce 1988 absolvovala brněnskou Konzervatoř, kde studovala hru na klavír u prof. Cyrila Klimeše. Čtyři roky působila jako korepetitorka a vyučující povinného klavíru na Taneční konzervatoři v Brně. Od roku 1992 korepetuje na pěveckém oddělení a vyučuje povinný klavír na Konzervatoři v Brně.
Pozvánka

Vokální a hudební večer